Vzájemné vztahy mezi dětmi

Ve škole se snažíme, aby se děti k sobě chovaly hezky, s respektem a ohleduplností. Učíme je spolupráci, toleranci i tomu, že ubližovat druhým se nevyplácí. Jednu věc jim ale nařídit nemůžeme – s kým se mají kamarádit.

Rozepře mezi dětmi jsou přirozené. Chvíli se kamarádí, pak se kvůli maličkosti pohádají, ale i to je součást učení. Děti se tak učí, jak zvládat konflikty, omluvit se i odpustit. Dospělí by do těchto sporů měli zasahovat jen tehdy, když je to opravdu potřeba.

Velmi důležitou roli v tom, jak se děti k sobě chovají, hraje rodina. Právě doma se dítě učí základům komunikace, respektu a řešení neshod. Pokud vidí, že rodiče spolu mluví klidně, že dokážou přijmout jiný názor a hledat společnou cestu, přenáší si tyto vzorce i do školy. Naopak, pokud doma zažívá hádky, výčitky nebo nezájem, projevuje se to i v jeho vztazích s vrstevníky.

Proto je důležité, aby rodina byla nejen zázemím, ale i vzorovým prostředím, kde se dítě učí zvládat emoce a řešit problémy bez křiku a obviňování.

Prosím rodiče, aby problémy mezi dětmi řešili společně s námi učiteli, ne sami – a aby respektovali pravidla školy, včetně omezení vstupu do budovy a telefonování dětem během výuky. Jen vzájemná spolupráce rodiny a školy může vést k tomu, aby se děti cítily ve škole dobře, uměly navazovat přátelství a chovaly se k sobě s respektem – ne z donucení, ale z přesvědčení.

Mgr. Pavla Procházková